Věřím v Boha? První odpověď bývala ne, po dlouhá léta. Pak přišla léta hledání. Kde je, co dělá, jak vypadá, kam chodí spát?

A až po mnoha letech jsem zjistila, že jsou dva. Jeden vnitřní, druhý vnější. Ten vnitřní vypadá takhle:

Je uvnitř mě a je to ztělesnění klidu, jistoty a lásky. Zařizuje, že mám ráda lidi, že mám v sobě jistotu, že na situace v okolí reaguji klidněji. Dlouho nebyl. Roky se formoval, hledal a naše potkávání se začalo na sekundách, poté minutách, teď už zvládneme i společně vypít kávu😊 Je můj a je mým vším.

Ten vnější vypadá různě:

Jiná osoba, pán v noční košili v oblacích, celý vesmír…kdo ví, jaké další podoby může mít?

Až teď vím, že Bůh nerovná se náboženství, nerovná se církev. Bůh je, jak žiji život. A to je i pro mě, člověka s nohama na zemi, neskutečně zajímavé. Děkuji sama sobě za ta léta, že jsem mu dovolila přijít!

Irena Vrbová