Vnitřní morálka – srážka

Jsou 4 hodiny ráno a já vstávám. Před půlnocí mi přišla sms od kamarádky, kde byla prosba, zda bych ji nepodpořila v soutěži žena roku či podnikatelka roku a nedala ji svůj hlas skrze přiložený odkaz. Rozkliknu ho a vidím deset finalistek. Jedu prstem dolů, čtu velice zběžně a najednou „bum“. Jedna zastavila můj prst. Jenže to není moje kamarádka, je to jiná žena a zaujala mě. Tím, co dělá.

A už vidím, jak mi běží hlavou myšlenka: „Hmm, co teď? Komu dám hlas?“

Dojedu na konec a tam najednou info, že hlasování bylo v noci ukončeno. Kámen mi ze srdce nespadl, protože já chtěla vědět, komu bych hlas dala. Dala bych ho té ženě, co mě zaujala. A dokonce bych i měla odvahu to říct své kamarádce, zda bych ji ztratila či ne, netuším. Ještě jsem s ní v takové situaci nebyla.

O nic nejde, je to soutěž. Kdyby nebyla, neumřeme. Ale co kdybych byla v situaci, kde o život téměř jde? Není to kamarádka a je to mé dítě. Je to situace, kde jde o daleko víc.

 

Často mě tato myšlenka napadá. Jak moc si vážím lidí, kteří v těchto situacích, pokud se jim za život stane, že se do nich dostanou, dovedou nevybočit ze svých morálních hodnot.

 

Irena Vrbová

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *