Ten „správný“ vůdce

O tom, jak být tím správným vůdcem se napsalo mnoho knih, existuje i řada kurzů na téma úspěšný leadership. A já přemýšlím, co je ta schopnost, která ze mě udělá vůdčí typ? A lze to naučit? Možná, že jde, do té míry, do které se člověk umí naučit víře…

Když se podívám do minulosti, a vlastně i do současnosti, ti největší vůdci si nejsou podobní věkem, pohlavím, národností, náboženstvím, názory ani konkrétní oblastí, o kterou se zajímají. Mají ale jeden společný rys, a tím je právě obrovská míra víry, kterou v sobě mají. Ta jejich je tak velká, že dokáže obestoupit a prostoupit velkou nebo přímo obrovskou řadu lidí. Dává jim naději a jistotu, za kterou jdou. Bohužel tak můžeme jít občas i za někým, kdo nám skrze pocity naděje a jistoty „zakroutí“ naši vnitřní morálku.

 

Vrtá mi tedy hlavou, jak poznat vůdce, za kterým jít, a toho, za kterým ne, když mohou vyvolávat ty samé pocity? Jak poznám toho „správného“?

Mohou pomoci dvě otázky:

  1. Čemu tento člověk věří a jakou cestu volí k prosazení?

Je to člověk, který se snaží lidi spojovat nebo rozdělovat? Který podporuje různorodost nebo ji napadá? Je to člověk, který podporuje smír nebo svár?

 

  1. Skrze co dodává tento člověk lidem jistotu?

Snaží se dodávat lidem jistotu zvenčí a upozorňuje na to, že by bez ní bylo hůř, nebo se snaží jistotu budovat uvnitř lidí, aby věřili v to, že zvládnou mnohé i bez něj?

 

Pro mě je ten správný vůdce takový člověk, který vynaloží většinu úsilí na to, aby lidé, kteří za ním jdou „vyrostli“. Vyrostli do víry, naděje, sounáležitosti a jistoty, kterou budou mít uvnitř sebe a budou tak svého vůdce potřebovat čím dál méně.

 

 

Markéta Viehmannová

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *