Občas se ve spojitosti s šéfováním a slazením firemních cílů s výkony zaměstnanců dostaneme s klienty na otázku, co ještě je a co už není manipulace. Podle definice je manipulace snaha buď vědomě či nevědomě změnit myšlení nebo chování druhého člověka směrem k mým přáním.

Když se nad touto definicí zamyslím, a ruku na srdce, v tomto smyslu je manipulace něco, co každý z nás zažívá denně zcela přirozeně…když se dohadujeme, co si uděláme k večeři, když mi číšník doporučuje drink nebo když se máma pokouší svému uplakanému dítěti převést pozornost jinam od rozbitého kolene.

Zásadní otázka pak asi zní, jestli to se mnou druhý člověk myslí dobře. Tedy pokud se druhému člověku podaří mé chování či myšlení změnit, jestli jsem rád a nelituji. A pokud to tak je, on dosáhl svého přání a já v budoucnu nelituji, je to ještě manipulace?

Může i nemusí být. Nástrojem manipulace jsou totiž naše emoce, které dlouhodobě může někdo ovládat tak, že už si vlastně nejsem vědom toho, co chci a co ne.

To už je celkem zneklidňující scénář a otázka zní, co s tím? No, existuje velká spousta článků a studií, jak poznat manipulátora – jaké používají taktiky, věty, nástroje, abyste se ocitli tam, kde potřebuje. Nicméně lehko by se podle nich mohlo stát, že pak za manipulátora označíme trafikanta, kolegyně, bratra, fitness trenéra a kadeřnici…a zůstaneme raději doma v sociální izolaci 😊

Klíčem pro odpověď jsou NAŠE vlastní emoce a to, jak dobře je (a sami sebe) známe. Pokud se někomu podaří v nás vyvolat některou specifickou emoci, může se stát, že přestaneme zvažovat, co chceme a co ne, a staneme se manipulovatelnými? Anebo znám u sebe odpovědi na tyto otázky?

Z čeho mám největší pocity viny?

Co ve mně vyvolává strach a úzkost?

Je možné mi zalichotit tak, že se zapomenu ve svých zásadách?

Čím mi druhý člověk bezpečně dokáže shodit sebevědomí?

Po čem toužím tak, že přestávám vidět jiné věci?

Dobří manipulátoři nejsou lidé se „superschopnostmi“ některé jejich pokusy jsou u někoho úspěšné a u druhého projdou bez povšimnutí. Je to o tom, zdali (a skrz co) jsme manipulovatelní právě my. A to máme ve svých rukou.

Markéta Viehmannová