Je to už pár let, co se mluvilo o odchodu do finančního důchodu, co nejdříve. Dokonce existovaly i reklamy typu: „Pojď pracovat k nám, zajisti si odchod do důchodu ve 40 letech.“

A mně to pořád vnášelo do hlavy otázku – jaký typ člověk o tohle stojí? Můj taťka na to měl odpověď hned: „No přece ti líní.“😊

Netuším, zda jen ti…

Co tak lidé, kteří nemají práci, co je baví? Může být touha odejít do důchodu co nejdříve?

A tak se mi naskytla další otázka, zda chci v životě věci, co mě baví. Ve všech sférách – moje koníčky, moje vztahy, moje práce. Nebo zda se chci jen zbavovat, co mě nebaví a…co mi pak v životě zůstane?

Asi je dobré dělat oboje, hledat i se zbavovat. Levá taky potřebuje pravou.

Odpověď pro sebe jsem našla minulý víkend. Četla jsem rozhovor s 92letou paní, která se stále živí svojí prací. Na dotaz, zda někdy půjde do důchodu, odpověděla: „Pro mě důchod neexistuje. Mě má práce baví, proč se jí vzdávat zcela?“

Ta paní si svůj život tvoří. Vědomě na něm pracuje. A výsledkem je, že v 92 letech nezná slovo důchod. Tak tohle bych chtěla opravdu zažít!

 

 

Irena Vrbová