S kolegyní jsme strávily krásný víkend v Českém Švýcarsku. Kromě nádherné přírody, která nás obklopovala na každém kroku, jsme byly naprosto uchvácené houževnatostí stromů. Nejčastěji břízy nebo smrky, často vysoké více než 10 metrů, rostly na nespočtu míst téměř ze skály, prakticky z ničeho, v naprosté symbióze se skálou. Živiny a vodu „dolovaly“ kořeny z každé pukliny, z každého milimetru půdy.

 

Nejdřív mě to fascinovalo, pak překvapovalo, ale když jsem nad tím víc přemýšlela, tak mi došlo, že jsme toho schopni i my, nejspíš každý z nás. Jak jinak by byl člověk schopen přežít v naprosto nelidských podmínkách koncentračních táborů, ruských gulagů nebo táborů ve válečných zónách. Není ale třeba sahat k takto drastickým příkladům, stačí se podívat na špičkové sportovce, umělce, podnikatele. Základní ingrediencí všech vynikajících výkonů je houževnatost – kombinace dlouhodobé vášně a vytrvalosti.

 

Ale ani pokud člověk najde „to svoje“ neznamená to, že bude vždy jednoduché za tím jít. Musí rozvíjet své dovednosti, vytrvale postupovat k cíli a naučit se být odolný vůči neúspěchům, které nevyhnutelně přijdou. Někdo má jasno od mala, někdo musí sebrat velkou dávku odvahy k tomu „to svoje“ začít hledat.

 

Ať tak nebo tak, přeji každému z nás, ať najde to, pro co může hořet a má dostatek víry a houževnatosti v tom vytrvat :o) 

 

Šárka Sonnková