Přemýšleli jste někdy o tom? Já musím přiznat, že takhle ne…spíš mě sem tam napadlo, jak se dá změřit úspěch v životě…nebo zda jsem šťastná…až jednou…

Byla jsem v létě na horách a jedna kamarádka, co mě vídá tak 4x do roka mi říká: „Neděje se něco? Přijde mi, že se trošku méně směješ než dřív, ne výrazně méně, ale vidět to je.“

Celkem mě zarazila, já sama si toho ani nevšimla. Zamyslela jsem se, ale na nic moc jsem nepřišla. Čas běžel dál a na začátku zimy jsem začala zjišťovat, že jeden z mých skalních vztahů v životě skomírá. Nepřináší mi už radost, naopak. A v té chvíli jsem si i vzpomněla na větu kamarádky v létě. Jenže, co teď? Ten vztah trval léta, byl hluboký, byla na něm vybudovaná firma, která už běžela 10 let, co teď? Neviděla jsem řešení. Zima se rozjela, proběhly Vánoce a můj vnitřní život se zhoršoval. A v tom ke mně přistoupí jeden člověk a říká: „Hele a víš, že Tvůj život je větší než Vlaďka? Víš to, že jo?“ Bylo to jako zásah kulovým bleskem.

Já v prvním momentě vůbec netušila, o čem mluví. Zůstala jsem jako přikovaná k židli. Do večera jsem se rozhodla, že z daného vztahu vystoupím. I za cenu všeho, co to přinese, i za cenu strachu, zda jsem schopna rozjet novou firmu. Zda to zvládnu finančně, psychicky, celkově. Má touha se zase začít víc smát překonala všechny strachy, které se automaticky spustily.

Tehdy mi došlo, že má velikost života je tvořená z oblastí, kde mám naplnění. Pokud mám naplnění jen v jedné oblasti (vztah, práce, koníček, děti) a tato jedna oblast zmizí, může to být hodně těžké. Přestaneme žít, začneme přežívat.

Tohle se mi naštěstí nestalo. Mně se stalo a ne jednou, že jsem musela vystoupit z oblasti, která mě už nenaplňovala. Vystoupit z pomyslné klece svého života, kterou si dokážeme sami vybudovat.

Jak vy měříte velikost svého života?:-)

 

Irena Vrbová